...

    Zas jeden z proudů myšlenek, které sem musím rychle vyklopit, abych na chvíli zapomněla... Já jsem tak malá blbá kráva!!! Nestarám se o to co se mnou bude, škola jde do kytek a já se ani tak nedokážu donutit k nějaké činnosti, přemýšlím jen o modrých očích a jejich vlastnících a ne o německých slovíčkách, či lineární funkci... Dělám ze sebe hrozného chudáčka, ale ve skutečnosti jsem prostě jen "looser" který nic jiného ani nedokáže! Nic, ale vůbec nic mi nejde a stále si jen stěžuju na své "depky", ale, sakra, vždyť dost lidí je na tom ještě mnohem hůř a taky žijou, tak proč já? Proč jsem já ta jediná slepice, co si jen stěžuje a nedokáže se smířit s tím, že všechno v životě člověk prostě nedostane naservírované na zlatém podnose? Proč já jsem vždycky první, kdo hodí flintu do žita a s jekotem a strachem z neznáma uteče dřív, než bitva vůbec začne? A kde vy všichni ostatní a normální berete čas na to co vás baví? Proč já mám pocit, že nic nestíhám a proč mám tenhle dojem ve 14??? Prosím vás přijďte někdo k nám a prohoďte mi notebook oknem, jestli je to třeba k zlepšení mé psychické životní úrovně, nebo mě klidně narvěte do děcáku, nebo ústavu pro línou mládež, ale lidičky, já chci jen mít hodného manžela, který si se mnou bude rozumět a bude mě mít rád! To je můj životní cíl a jestli budu potom zametat ulice, nebo jezdit s popelářským autem, tak mně osobně to bude jedno (alespoň si to zatím myslím)! Jo, je to asi nesplnitelný cíl, ale v podmínkách pro vykročení na cestu k němu směřující, nějak nenacházím ani slovo o práci právníka, doktorky, nebo manažerky... Já úplně chápu, že se vám (té menšině, která ještě neusla) zdá moje "cesta ninji" zcela trapácká a ještě ke všemu dosti nejistá a přesně se hodící na línou, hloupou, malou holku a i já sama dost pochybuju, že se něco takového vůbec v životě dá dokázat, ale PROSÍM, nemohli byste někdo už pochopit, že tenhle svět není všechno? Prostě jsme v přípravným táboře a (snad) po smrti přijde něco lepšího a možná taky ne, ale co? Nemůžeme se snažit žít podle sebe? Musíme pořát jen kopírovat a srovnávat ostatní a sebe? Tak holt nejsem dokonalá a nikdy ani nebudu... Uznávám! Ale proč musí být dnes ideálem každého dobře placená práce? Proč mnou všichni pohrdají, když jen nadnesu myšlenku, která nesměřuje tímto směrem? Proč? Proč? PROČ?

    OK... Už končím... Doufám, že jste to nikdo nečetl... Jen jsem si potřebovala po dlouhé době zase něco napsat... A ano... Uhodli jste... Mám špatnou náladu, ale myslíte, že mi pomůže, když mi (již po sté) vyčtete zase tu stejnou chybu a ztropíte scénu na téma "jak blbá je moje dcera, aneb objednal jsem si Einsteina, asi došlo k záměně"? Možná budu tohohle všeho jednou litovat... Dobře... Jsem ochotná vzít na sebe tu zodpovědnost... Pevně věřím, že se mnou někdo zůstane, byť jsem tak nesnesitelný spratek... (Minimálně o jedné jistotě vím...) Lidi prosím, já vás potřebuju! (Ke komu to tady mluvím? Stejně to nikdo nečte...)

Ach jo... Tak už vážně konec... Jdu se vybrečet, abych zítra mohla zase v klidu do školy se svou milou, usměvavou a mnou tak nenáviděnou maskou... :,(