"Píseň"
Chtěla bych v deštíku pryč běžet,
na klidné louce v trávě ležet,
na koni cválat krajinou
a nemít povinnost jinou.
Můj život je však pravý opak,
Každý se jenom ptá: „Tak copak?“
„Jaké jsou známky? Jak se daří?“
Hledají úsměv na mé tváři.
Kus života jsou jenom lži
a já mám jiné myšlenky.
Nechci žít tak, jak vy chcete,
nikdo s tím však nepohnete.
Myšlenky mé jsou vám jen k smíchu,
schováváte si svoji pýchu.
Tou častujete jiné jen
A já čekám, kdy skončí den.